Náš dům, ve kterém žijeme, jsme postavili roku 1997. Od té doby neprošel žádnou rekonstrukcí a celkově čítá 170 m2 užitné plochy. Má dvě patra, které jsou spojeny otevřeným schodištěm v obývacím pokoji. K vytápění jsme primárně používali elektrické přímotopy v kombinaci s krbovou vložkou, umístěnou uprostřed domu pod otevřeným schodištěm. Neboť vytápění elektrickými přímotopy není zrovna dvakrát efektivní po finanční stránce, tak v pohledu kvality tepla v místnosti jsem se snažil nahrazovat jejich neefektivnost právě zmíněnou krbovou vložkou, která bohužel mé očekávání nenaplnila. A nebyla to jen jedna jediná. Za dobu pouhých 20 let jsem vyměnil na tři krbové vložky. Všechny ať se hlásaly sebevětší „kvalitou“ byly naprosto stejné. Veškeré teplo po zatopení okamžitě odcházelo otevřeným schodiště do druhého patra, které následně přetápělo. Ať člověk topil hodně nebo málo, teplý vzduch vždy odcházel do druhého poschodí, ve kterém opravdu nebylo k vydržení. Naše zoufalost došla až do takových mezí, že jsme nad schodištěm museli nainstalovat větrák, který měl na úkol hnát všechen teplý vzduch zpět do přízemí, kde stále byla zima. Navíc obsluha krbu byla taky poměrně častá a po vyhasnutí všechno teplo vymizelo.
Rozhodli jsme se proto pořídit si kamna, která budou mít obrovskou akumulační schopnost (takže je nebudeme muset tak často obsluhovat) a navíc budou stabilně vytápět celý náš dům permanentně. Všechny tyto vlastnosti jsme nalezli v mastkových krbových kamnech NunnaUuni, konkrétně model Mamo Solo 180. Kamna nám stabilně vyzařují teplo do prostoru celým svým objemem s tím, že stačí topit pouze jednou denně po dobu 2 – 3 hodin. Nejedná se přitom o žádný velký výkon ale o příjemné teplo, které se line prostorem celého našeho domu. Druhé patro, kde se dříve po zatopení absolutně nedalo pobývat je dnes rovnoměrně vytopené. Kdybych to měl shrnout jednou větou, tak krbové vložky se s těmito mastkovými kamny absolutně nedají srovnávat.